Lonesome traveler___

30. června 2012 v 20:53 | KADLI#etc. |  Výkřiky do tmy
"Nebo může vyprávět svůj oblíbený fór o mně, má být k popukání a zatím je to ten nejsmutnější příběh, jaký kdy on nebo kdokoliv jiný vyprávěl."

"Ach Ameriko, jsi tak velká, tak smutná, tak černá, jsi jak listí v suchým létě, co se zkroutí ještě před koncem srpna, jsi bez naděje, kdo se dívá nevidí nic než vyprahlou ponurou beznaděj, vědomí hrozící smrti, utrpení současného žití, světla Vánoc nespasí tebe ani nikoho jinýho, je to jako navěšet vánoční světýlka o srpnové noci na uschlý keř a předstírat, že to něco znamená, co znamenají Vánoce, co vyznáváš v této prázdnotě?.. v tomhle oblaku mlhoviny?"

"Vždycky jí dám všechno, co mi zbyde z platu. Zvykl jsem si na dlouhé sladké vyspávání, celodenní meditace v domě, psaní a dlouhé procházky po mém milovaném Manhattanu, vzdáleném půl hodiny cesty podzemkou. Bloumal jsem ulicemi, po mostech, po Times Square, po bistrech, na nábřeží, zašel za všemi svými kámoši beatniky a básníky a potuloval se s nima, chodil na rande s holkama ve Village, podnikal tohle všechno s tou senzační šílenou radostí co tě popadne, když se vrátíš do New York City."

"Lidi bar milují a dobré bary by měly být milovány."

"Není nic vznešenějšího, než se v zájmu absolutní svobody smířit s tou trochou nepohodlí, jako jsou hadi a prach."

"Tulák má dvoje hodinky, a takové u Tiffanyho nekoupíš, na jednom zápěstí je slunce, na druhém měsíc, oba řemínky z oblohy."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama