Me against the world_

11. dubna 2011 v 23:36 | KADLI#etc. |  my diary
"Milá XX,
beru do ruky pero a musím Ti opět napsat, jaké události se u mě v posledních dnech udály. Přijdu si zvláštně, když chodím po okolí, v lese, ve městě, hlavou mi víří myšlenky a já je nemůžu nikomu říct. Tak se je alespoň pokusím zprostředkovat na tento kus papíru a budu doufat, že si tyto řádky pozorně přečteš anebo jim věnuješ i pár minut svého volného času.
Všechno to začalo už hrozně dávno, jen nevím přesně v který moment to bylo. Znáš ten pocit, že si žiješ svůj život, jak nejlépe dovedeš, nějak se držíš, snažíš, občas i raduješ, a najednou přijde chvíle, kdy se všechno změní. Teď jsem se nevyjádřila přesne. Nemusí se změnit všechno, někdy věci zůstávají téměř bez jakékoliv změny. Ale změníš se ty. Tvůj pohled na to všechno okolo sebe. A to je ta chvíle, kdy poznáš, kým ses stala a jak dlouhou cestu jsi ušla. Znáš ten pocit?
Já ho poznala už několikrát, ale nikdy na něm nezáleželo tak, jako teď. Teda myslím. Jak by taky mohlo, vzhledem k tomu, čím jsem si prošla v posledních měsících?
Říkám, že můžeš dělat každý den, tisíc dní po sobě, stejnou věc. Nebo můžeš hledat nový (nebo nějaký?) smysl a zkoušet nalézat nové a nové zážitky. Tisíckrát se napiješ tequily. Ale po tisící prvý Tě ráno poté bude bolet hlava tak moc, že by sis ji nejradši uřízla. Tisíckrát se s někým pohádáš, ale po tisící prvý ztratíš přítele. Tísíckrát Tě nadřízený poníží, a po tisící prvý se Ti něco tak podaří, že dostaneš přidáno. Tisíckrát budeš usínat s určitým jménem na rtech, a po tisící prvý se to jméno změní. Prožiješ na tisíc polibků, možná úžasných nocí, ale ticící první polibek je ten, který změní všechno. Tisíckrát navštívíš stejné místo, ale až když tam přijdeš po tisící prvý, bude tam stát ten, kdo Ti jediným pohledem ukradne celé Tvé srdce a možná mnohem víc. A pak možná začneš znovu.
Snad jsi pochopila, co jsem Ti chtěla říct. Můžeš se snažit, jak chceš, ty klíčové chvilky v životě přicházejí nepozvané, neočekávané a leckdy i nechtěné. Poznáš je ale na první pohled, dotyk. A víš, že je nikdy nebudeš moci ignorovat.
Tisíckrát se mi ve snech zjevovaly ledově modré oči, zazhleděla jsem se do tisíců dalších párů, utírala jsem z nich na tisíc slz...ale pak, aniž bych to počítala, jsem po tisíci nešťastných vzpomínkách, zachytila tisící prvý pohled. Ten POHLED.
A teď už vím, že všechno, co jsem si do této chvíle prožila, se muselo stát právě proto, aby mi ten pohled mohl být věnován.
Už nezbývá jen doufat, že ty výrazné oči se na mě takhle podívají alespoň na tisíckrát...

Děkuju Ti za pozornost, milá XX, vždy se na mě můžeš obrátit."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama