...monday

5. října 2009 v 21:34 | KADLI#etc. |  Výkřiky do tmy
Jakou šanci máte znovu uvěřit někomu, kdo vás ranil? Když žijete život jako ve sklepení se spoustou chodeb. Každý nový krok se musíte rozhodovat. Co dál? A najednou. Dál nic. Jste jen vy a všechno zůstalo za vámi. Smutek se vám rozlévá po těle a vy nevíte jak pomoci. Tak strašně byste chtěli. Tak strašně by to bylo potřeba. Ale nevíte, neumíte, nemůže. Nevíte jak. Slané krůpěje dopadají na zem, ale ta se zdá stále tak vyschlá. Nemůžete věřit, nemáte naději. Jen tam stojíte a přemýšlíte o tom, co podniknete. O tom, co byste měli podnitknout, aby bylo zase všechno v pořádku. Ale něco vám říká, že už nebude. Příliš velká bolest. Příliš mnoho zlosti a beznaděje na druhé straně. Na straně, kde stojí plačící osoba, pro kterou právě teď vevnitř umíráte.Právě ona je někdo, kdo vás nutí probouzet. Právě ona je někdo, kdo vás naučil, že mít otevřené oči je mnohem lepší, než nic nevidět. Protože podle ní, tenkrát, na tomto světě stálo něco za to.
A teď kvůli ní ztrácíte sílu. A ona už žádnou nemá.
A to je konec. Možná..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama