odchází..

19. května 2009 v 17:52 | KADLI#etc. |  Výkřiky do tmy
Dnes jsem přemýšlela, co je na mém životě špatně.
Všichni mi na tuto otázku odpověděli a odpověděli by, že celkem nic, že si to moc beru a tak dále a tak dále. Klasika. Ale já zkrátka cítím, že spousta věcí jde dělat jinak - líp. A mezi námi, nehodlám uvěřit tomu, že takhle to má vypadat. Nevěřím tomu. Chápu, každý má nějaké své problémy, ať už menší nebo větší, problémy k nám patří, ale občas si říkám: "Tamto jsem ještě zvládla, ale tohle? Krucinál, co je tohle za vtip?" Jak je k sakru možný, že člověk, který mi byl po patnáct let nejblíž se teď z pro mě neznámých důvodů vytrácí do ztracena, někam odkud se jen těžko vodí zpátky. Jak je krucinál možný, že jeho tvář bledne v mé mysli, i když by neměla. I když si to nikdo nepřeje. Jasně, určití lidé nejsou v našich životech navždy, ale tohle je přesně ten typ člověka, který musí navždy zůstat. Neexistuje, že by byl opomenut, že by se nedostavil. On tu zkrátka musí být, pokaždé. Alespoń tak jsem o tom doposavaď přemýšlela. A ani bych se nad něčím takovým snad nezamýšlela, protože utíkám pořád dál a dál. A najednou mi došel dech. Zastavila jsem se, abych ho nabrala zpátky a při té příležitosti se rozhlédla kolem sebe. A od té doby nejsem schopna pohybu. Jen stojím a zírám a vím, že odchází...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama