Can you just still?!

18. listopadu 2008 v 22:44 | KADLI#etc. |  my diary
Dny plynou jeden za druhým. Těšila jsem se na pátek, na sobotu a už je tu zase téměř středa. Matika, výtvarka, dějepis. Kdo ví, co všechno je tam dál. Co všechno je na pořadu dne..
Já jen vím, že on za mnou zase přijde a Ty o tom budeš nejspíš vědět. A nic dalšího, tím to prosím končí. Protože on mě miluje. A jsem si jistá, že na Tobě nezůstane nitka suchá. Ty jsi jeho kamarád. Ty jsi jeho nepřítel. A ani za to nemůžeš...

My only wisch is to you love me..

Bude se mnou chtít jít ven. Uhnat mě. Jakoby nestačilo, že jsem se už tolikrát musela rozhodovat. Teď jsem se rozhodla. A on to respektuje. Ale nesmíří se s tím. NIKDY... Do té doby, než mě doopravdy bude mít ve svých rukách. Jak milé...

A Ty jen přihlížíš. Nemůžeš nic ani dělat, promiň. Cokoliv , co bys dnes udělal by bylo špatně. Cokoliv, co bych Ti dnes řekla, by nemělo takovou váhu, jako to mělo včera, a už vůbec ne takovou, jakou to dostane zítra. Budoucnoust je síla okmažiku, který zažíváme v přítomnosti, díky naší minulosti.


Příště radši ty své modré oči zavři. Prosím, zavři je. Nebo alepoň odvrať pohled. Miluju to Tvoje : Ano? Jakobys čekal, jestli to ze sebe konečně vymáčknu. Jakoby se tím mělo něco u Tebe změnit...

Zvláštní je, že to letos končí. S Tebou, s Ní, s ním. Se všemi...


And I don't understand_All the things you've seen_But I'm slipping in between_You and your big... dreams_It's always you and my big dreams

A zase nevím, kdo vlastně vyhrál. Hm? Tak kdo? Nejspíš nikdo. Možná Tvoje bejvalka. Možná ona. Ale ani ta snad ne. Vyhrála to s Tebou. Jenže...Tys to nrvyhrál s ní.


Bože, jak moc mě to ničí. Vstávat, chodit spát, do školy, ze školy, natáčet, nenatáčet, stříhat, nestříhat, na kafe. S ním...

A s Tebou v mém srdci. A s Davidem v mých vzpomínkách.

Vysrat.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama